Cíle

• Ujasněte si, jaký problém má komunikace řešit, jaké cíle chcete komunikací dosáhnout a jaké jsou vaše (hlavně finanční) možnosti. Definujte kvantifikované cíle a nastavte metriky,
  kterými budou měřeny tak, abyste byli schopni prověřit a doložit účinnost komunikační
  kampaně.
• Pokud si nejste v tomto jisti, konzultujte svou situaci s odborníky z AKA.
• Na cíle nezapomínejte ani u menších jednorázových zakázek s předem danými nástroji
  komunikace, například zvýšení počtu návštěvníků akce na XY, dosažení znalosti
  značky/projektu/vyhlášky/ mezi stanovenou cílovou skupinou v XY %, zlepšení image destinace v parametru například “pro rodiny s dětmi“ o XY % apod.

Termíny

• Nastavené cíle u komunikačních projektů mají vždy stanovený termín, do kterého je nezbytně nutné je naplnit. Ve většině případů jsou takové termíny zásadní, neboť naplnění cílů po jejich uplynutí již může být bezpředmětné. Zde je jeden z dalších zásadních rozdílů oproti jiným oborům, například stavebnictví, kde zpoždění termínů ještě nutně neznamená znehodnocení celé dosavadní investice.
• Zadavatel by neměl stanovovat termíny pro realizaci komunikačních projektů fixním datem, ale naopak využívat možnost stanovení doby realizace prostřednictvím určení její délky nikoliv datem jejího ukončení. Výše uvedené je vhodné doporučit s ohledem na v dnešní době již zcela běžné průtahy zadávacích řízení způsobené námitkami uchazečů.

Rozsah

• Dlouhodobý projekt, kdy cílem je ovlivnění veřejného mínění v celoplošném rozsahu = potřebujete partnera pro oblast marketingové komunikace, který má dostatečné zkušenosti a je schopen profesionálně připravit marketingový komunikační plán a zajistit jeho plnou a funkční realizaci. Zároveň potřebujete dodavatele nezávislého marketingového výzkumu, který bude po celou dobu realizace projektu vyhodnocovat výsledky komunikace.
• Zavedení nové služby veřejného sektoru, či informování a vysvětlování nových zákonů a norem – i zde se neobejdete bez profesionálního partnera pro oblast marketingové komunikace. Jedná se často o samostatnou komunikační kampaň většího rozsahu.
• Krátkodobá zcela konkrétní komunikace menšího rozsahu jak z pohledu času, tak i financí,například realizace eventu, regionální roadshow, vytvoření nového loga, logomanuálu, nákup médií, realizace lokální reklamní kampaně, PR projekty, výzkumy a analýzy apod.
• I v ujasnění rozsahu Vám mohou pomoci odborníci z AKA.

Předpokládaná hodnota zakázky

Výše uvedené zadavateli pomůže stanovit předpokládanou hodnotu odpovídající požadavkům § 13 a násl. zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) s tím, že zadavatel nesmí zapomínat na svou povinnost sečíst spolu související plnění za účetní období. V případě smluv trvajících déle než jeden rok stanovit předpokládanou hodnotu součtem hodnot za celé období, v případě smluv na dobu neurčitou za 4 roky.

Další informace potřebné pro stanovení hodnoty zakázky:

• celkový plán finančních prostředků určených na komunikační projekty stanovený rozpočtem veřejného zadavatele
• zjištění cen obvyklých – v příloze č. 1 naleznete vyčíslení
• cenová diskuze – setkání s odbornými dodavateli před vypsáním výběrového řízení

Podle cílů a rozsahu je lze rozdělit do tří hlavních skupin

1. DLOUHODOBÁ SPOLUPRÁCE s cílem systematické komunikace s nastavenými dílčími cíli = otevřené výběrové řízení s cílem uzavřít RÁMCOVOU SMLOUVU s jedním uchazečem.

OTEVŘENÉ/UŽŠÍ ŘÍZENÍ – SOUTĚŽ O RÁMCOVOU SMLOUVU

• Vhodné řešení pro nastolení dlouhodobé spolupráce (obvykle na 2–3 roky), kde je důležitá úzká spolupráce a kooperace jak zadavatele, tak dodavatele.
• Zde je však vyžadována vysoká odbornost a rozsah týmu na straně zadavatele, neboť veškeré časování a koordinace zůstává na jeho straně, což často bývá ve veřejné správě nereálné.
• Soutěž by v tomto případě měla probíhat ideálně formou typu řízení, jež by zadavateli umožnilo i osobní jednání s uchazeči, jelikož představení nápadů a projektů je u daných služeb velmi podstatnou součástí předkládaného plnění. Zadavatelé jsou tak nuceni využívat jiný druh řízení, tedy otevřené výběrové řízení dle § 27 ZVZ. I v současné podobě ZVZ lze otevřené výběrové řízení přizpůsobit alespoň částečně oblasti marketingové komunikace.

Postup a osa viz příloha č. 3

2. ZAVEDENÍ NOVÉ ČI SLUŽBY ČI VYSVĚTLOVÁNÍ NOVÝCH ZÁKONŮ A NOREM, jasně ohraničený projekt, pro který hledá zadavatel nejlepší ucelené řešení = SOUTĚŽ O NÁVRH

SOUTĚŽ O NÁVRH

Ideální postup pro zadavatele, který zvažuje pořízení pouze jednoho projektu, ale rozsáhlejšího charakteru, nejedná se tedy o postup vhodný k nastolení dlouhodobější spolupráce. Zde je tedy možné požádat uchazeče o předložení anonymních návrhů, které posoudí porota složená z větší části nestranných odborníků, konkrétní postupy se následně řídí § 102 ZVZ, postup a osa viz příloha č. 4. Výhodou daného typu řízení je právě anonymita, jež zaručuje, že porota bude schopna posoudit návrhy účastníků s odhlédnutím od jejich osobních sympatií či antipatií k určitým uchazečům. V daném případě je však kladen velký důraz na odbornost poroty, jež bude schopná řádně posoudit předložené návrhy. V případě soutěže o návrh by následně měl zadavatel zvážit využití jednacího řízení bez uveřejnění dle § 23 odst. 6 ZVZ, který uvádí, že „(v) jednacím řízení bez uveřejnění může zadavatel zadat veřejnou zakázku na služby rovněž v případě, jestliže je zadávána v návaznosti na soutěž o návrh, podle jejíchž pravidel musí být veřejná zakázka zadána vybranému účastníkovi nebo jednomu z vybraných účastníků této soutěže.“

3. KRÁTKODOBÁ ZCELA KONKRÉTNÍ KOMUNIKACE = ZJEDNODUŠENÉ PODLIMITNÍ ŘÍZENÍ / OTEVŘENÉ ŘÍZENÍ

ZJEDNODUŠENÉ PODLIMITNÍ ŘÍZENÍ / OTEVŘENÉ ŘÍZENÍ

Tento druh zadávacích řízení je vhodný pro menší jednorázové projekty, u nichž není podmínkou nastolení dlouhodobější spolupráce. Zadavatel se mezi jednotlivými druhy zadávacích řízení rozhoduje dle předpokládané hodnoty veřejné zakázky a dle svého uvážení. Podmínky využití, postup a časovou osu dle zjednodušeného podlimitní řízení (§ 38 ZVZ) najdete v příloze č. 5 a dle otevřeného řízení (§ 27) v příloze č. 6.

U KAŽDÉHO TYPU VÝŠE UVEDENÉHO VÝBĚROVÉHO ŘÍZENÍ SE POKUSTE ZACHOVAT NÁSLEDUJÍCÍ PRAVIDLA:

1. Dejte si práci s vypracováním specifikace požadovaného předmětu veřejné zakázky, pokud potřebujete poradit, obraťte se na AKA. Špatná definice cílů vede ke špatným řešením.
2. V případě marketingové komunikace platí více než kde jinde, že nejlevnější řešení není nikdy nejvýhodnější. Zejména proto, že levné nekvalitní řešení vás nejen nedovede k potřebným cílům, ale může dokonce působit kontraproduktivně a způsobit velké škody, jejichž náprava bude stát další finanční prostředky = vystavujete se tak riziku nehospodárného vynakládání veřejných prostředků. Nejvhodnější poměr mezi kvalitativními a cenovými kritérii je 70 % kvalita a 30 % cena. U tohoto poměru hodnotících kritérií ve prospěch kvality je zadavatel povinen své rozhodnutí odůvodnit. Vhodný příklad zdůvodnění:
   Důvodem pro přidělení „pouze“ 30% váhy pro cenu je to, že ač jsou finanční prostředky na plnění této veřejné zakázky pro zadavatele důležité, musí mít hlavně zajištěno, že komunikační kampaň dosáhne účelu, kterým je naplnění cílů………….. Proto se zadavatel rozhodl klást značnou váhu i na ostatní dílčí hodnotící kritéria, (která jsou jako taková zejména schopna ovlivnit dosažení účelu této veřejné zakázky).“
3. Dobře nastavte hodnotící kritéria s ohledem na požadované služby. A hlavně, nastavte kritéria výběru tak, abyste vybrali to nejvhodnější řešení, které vám dodá nejvyšší přidanou hodnotu za zvolené finanční prostředky. Pro úspěch komunikace je nejpodstatnější kvalitní strategické myšlení, zapamatovatelná či chování měnící kreativní myšlenka a excelentní provedení všech kroků kampaně – ne nejnižší cena. Asi také nebudete vybírat sólistu státní opery podle výše jeho hodinové sazby.
4. V průběhu řízení komunikujte s uchazeči písemnou formou a odpovídejte na zaslané dotazy jasně a srozumitelně tak, abyste předešli jakýkoliv nejasnostem či nedorozuměním.
5. Dodavatelé v oblasti marketingové komunikace vždy předkládají do výběrového řízení téměř hotové dílo – pamatujte na to a chraňte tyto předložené návrhy před zneužitím. Agentury jsou zejména tvůrci nápadů, toho jak by kampaň měla vypadat. To je jejich know-how. Agentury si své nápady chrání a jejich zneužitím se vystavujete trestnímu postihu.
6. Respektujte náklady, které je uchazeč nucen vynaložit na předložení nabídky (řádově sta tisíce korun) a minimalizujte zbytečné požadavky, například v oblasti rozpracování kreativního řešení, detailních mediálních plánů apod.

Požadavky na kvalifikaci

Zadavatel by měl vždy rozumně zvážit, jaké požadavky na kvalifikaci bude v zadávacím řízení požadovat a především čím chce nastavením daných požadavků dosáhnout. V žádném případě by se nemělo přistoupit k mechanické aplikaci ustanovení ZVZ. U základních a profesních kvalifikačních předpokladů zadavatel postupuje obdobně jako u jiných druhů zakázek. To, čemu bychom však měli věnovat zásadní pozornost, jsou technické kvalifikační předpoklady.

Zadavatel bude využívat především § 56 odst. 2 ZVZ

Požadavek na předložení seznamu významných služeb poskytnutých dodavatelem v posledních 3 letech, jejichž přílohou musí být osvědčení či smlouva a doklad o plnění, by měl být ze strany zadavatele nastaven tak, aby byl maximálně využit pro účely omezení okruhu možných zájemců, ale nedocházelo k diskriminaci.

Požadavek na realizované významné služby by se tedy měl odvíjet především:

• Od rozsahu předmětu plnění – zkušenosti s realizací projektů obdobného rozsahu (zde je třeba uvést, že žádný marketingový komunikační projekt není přesně stejný jako jiný, tedy slovo obdobné je třeba chápat ve významu cílů a důvodů komunikace, případně rozsahu zásahu).
• Od finančního objemu zakázky – především z důvodu zkušeností se správou rozpočtu a schopností uchazeče financovat jednotlivé části zakázky mezi vyúčtováními doporučujeme vyžadovat objem referenčních zakázek ve výši cca 30 % objemu zadávané zakázky.

Seznam techniků či technických útvarů, jež se budou podílet na plnění veřejné zakázky by neměl u daných služeb chybět, zvláště pokud je zadavatel přesvědčen, že k organizaci a přípravě daného projektu je třeba rozsáhlejšího týmu lidí, kteří budou disponovat určitými zkušenostmi pro dané činnosti. Vhodné je i doplnění požadavku na odborníka pro daný obor předmětu komunikace. Zadavatel v tomto případě však musí definovat, jaký je jeho minimální požadavek, tedy jak rozsáhlý by měl tým uchazeče být a především jakými zkušenostmi by měl disponovat. Zadavatel by zde měl vycházet buď z vlastní zkušenosti anebo oslovit odborníky, kteří mu budou schopni poradit s definováním minimálního požadavku.

Osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci dodavatele nebo vedoucích zaměstnanců dodavatele nebo osob v obdobném postavení a osob odpovědných za poskytování příslušných služeb. V tomto případě by se měl zadavatel vyhnout definování požadavku v podobě praxe x let v oboru, pokud tato praxe není podložena relevantními zkušenostmi. Zadavatel by tedy měl požadavek definovat, např. zkušenost na pozici vedoucího projektu minimálně u dvou projektů, jejichž rozsah byl odpovídající předmětu veřejné zakázky (samozřejmě zde zadavatel doplní konkrétní požadavek na rozsah a nespokojí se s pouhým odkazem na předmět veřejné zakázky).

 

Hlavní prvky předmětu plnění veřejné zakázky – vstupy

1. Předmět zakázky – definice předmětu zakázky, například zda se jedná o návrh komunikační kampaně včetně samotné realizace, nebo zda zadavatel poptává pouze dílčí realizační kroky podle stanoveného strategického plánu.
2. Cíle projektu – krátkodobé i dlouhodobé tak, jak je zadavatel definoval v KROKU 1 a určení pořadí jejich důležitosti.
3. Hlavní sdělení komunikace – jaké postoje, vnímání, znalosti apod. má cílová skupina vykazovat po ukončení marketingové komunikace.
4. Cílová skupina projektu – komu je předmětná komunikace určena.
5. Východiska – zda a jak probíhala marketingová komunikace předmětu zakázky v minulosti, s jakými výsledky, omezeními a zkušenostmi.
6. Jaké jsou hlavní benefity pro cílovou skupinu.
7. Jaké je vnitřní i vnější prostředí, v jakém se komunikační projekt bude realizovat – například, zda se dá očekávat pozitivní či negativní vnímání komunikovaných témat u cílové skupiny.
8. Jaká jsou vnitřní i vnější rizika a úzká místa, která by měl uchazeč znát pro nastavení nejvhodnějšího komunikačního plánu.
9. Jaký je faktor času – tedy, jak dlouho má realizace marketingové komunikace probíhat – odborní dodavatelé jsou schopni doporučit nejvhodnější délku trvání i jednotlivé fáze komunikace, nicméně u veřejných zakázek je zadavatel povinen definovat časový rozsah projektu.
10. Finanční rámec projektu – jaké finanční prostředky jsou na realizaci zakázky určeny.
11. Další povinné prvky a omezení – grafický manuál, prvky povinné publicity a další.

Pro řádné stanovení předmětu je nutná úzká spolupráce mezi pracovníkem zodpovědným za komunikaci a pracovníkem zodpovědným za nákup, neboť cílem je obdržet srovnatelné nabídky, které jim jako zadavatelům umožní vybrat nejlepší možnou službu za přiměřenou cenu.
Jestliže zadavateli není jasné, jak správně své potřeby formulovat, nebo má problém s jejich formulací či zacílením, může se obrátit na AKA, která umí pomoci s ujasněním a přípravou řízení.

Hlavní prvky zadávací dokumentace – požadovaná struktura nabídky (podklad pro hodnocení)

1. Strategicko-analytická část

U daného typu služeb je více než u jiných potřebné, aby byl uchazeč schopen prozkoumat trh a zohlednit jeho požadavky a dopady na něj. Zadavatel by tedy v rámci nabídky měl požádat uchazeče o předložení analýzy sestávající zejména z:

• zhodnocení výchozího stavu
• analýzy prostředí a vlivů
• analýzy cílových skupin
• navrhovaného způsobu měření naplňování cílů
• strategických předpokladů uchazeče pro naplnění cílů

Zadavatel však musí, uchazečům jasně stanovit, jaký rozsah analýzy by měli předložit a do jakých podrobností by měla být z jejich strany zpracována. Zároveň musí zadavatel k jednotlivým bodům stanovit, co přesně bude z jeho strany předmětem hodnocení – viz hodnotící kritéria.
U jednorázových projektů s krátkodobou účinností je pravděpodobné, že tato část nabídky nebude nikterak rozsáhlá, nicméně i zde platí, že by uchazeč měl být schopen v zúženém rozsahu analýzu provést. Zadavatel tak získá představu o odborných schopnostech uchazeče.

2. Marketingové řešení naplnění stanovených cílů

V daném případě by zadavatel neměl po uchazečích požadovat předložení reálných řešení, ale naopak připravit jakousi modelovou kampaň, jež bude chtít od uchazečů připravit, případně vyjmout pouze určitou část celé kampaně a z ní učinit modelovou část pro účely hodnocení.

Uchazeč zde přeloží návrh projektu, tedy navrhne, jak by dle jeho zkušeností a předložené analýzy mělo probíhat plnění. Jedná se již o samotné nabízené řešení, které by mělo obsahovat:

• způsob naplnění cílů vycházející z požadavků zadavatele a analýzy sestavené uchazečem ve strategicko-analytické části
• navrhovaná komunikační sdělení
• kreativní řešení
• vybrané komunikační nástroje – popis, jak budou zasahovat vybrané cílové skupiny, důvod jejich volby, výhody daných nástrojů, odhady zásahů
• realizační harmonogram – jak dlouhá bude přípravná fáze kampaně, kdy nejdříve může být kampaň spuštěna, jaké fáze kampaně uchazeč navrhuje, jaká bude intenzita v jednotlivých fázích kampaně apod.
• rozdělení rozpočtu na jednotlivé fáze a nástroje komunikace

I v tomto případě by ze strany zadavatele mělo dojít ke stanovení minimálního i maximálního rozsahu projektu, který mu má být předložen.

Zadavatel by si měl uvědomit, že například rozpracování kreativního řešení do všech navrhovaných nástrojů a nosičů komunikace není relevantní, pro posouzení životaschopnosti navrhované kreativní strategie postačí zpracování hlavních mediatypů.

Dále například požadavek na detailní mediaplán je v této fázi také irelevantní, neboť v realizačním plánu navrhovaném uchazečem může dojít i v případě jeho výběru k časovým posunům, a tím i ke změnám v nakupovaném mediálním prostoru. Navíc detailní mediaplány nebudou stejně srovnatelné a tedy nic nevypovídají o schopnostech dodavatele v oblasti mediálního plánování a nákupu.

Uchazeči musí být dopředu seznámeni s tím, co zadavatel bude považovat za vhodnější řešení – viz hodnotící kritéria.

3. Cena a její výhodnost

Zde záleží na druhu zadávacího řízení

RÁMCOVÁ SMLOUVA a KRÁTKODOBÁ ZCELA KONKRÉTNÍ KOMUNIKACE = ZJEDNODUŠENÉ PODLIMITNÍ ŘÍZENÍ / OTEVŘENÉ ŘÍZENÍ

V těchto případech je nejvhodnějším řešením vytvoření přehledu jednotkových cen, které zcela jistě budou součástí realizovaného řešení a srovnání cen jednotlivých uchazečů na těchto položkách. Pro rámcovou smlouvu je zcela nevhodné srovnávání celkové nabízené ceny, a to zejména z důvodu nejednotnosti navrhovaných řešení.

Sestavení Přehledu jednotkových cen za poptávané služby a jejich spolehlivé porovnání vyžaduje mít jasno v tom, co je zahrnuto do cen fakturovaných agenturami. Tato informace je následně relevantní i pro určení mimořádně nízké nabídkové ceny – viz příloha č. 1 Ceny obvyklé.

Agentury jsou podniky z oblasti služeb, prodávající převážně intelektuální služby. Z toho důvodu jsou jejich cenové kalkulace vyhotovovány převážně ve člověkohodinách, tedy násobku stráveného času a počtu lidí. Zahrnuje tři hlavní etapy:

1. čas na ideové řešení (vypracování strategií, kreativních návrhů, plánů různých akcí, aj.)
2. čas na realizaci (produkce kreativních návrhů, psaní textů a tvorba vizuálů, produkce událostí (eventů) aj.
3. čas na klientský servis (čas strávený průběžným sledováním aktivit, řízením dodavatelů, rozpočtů a dodacích lhůt, jakož i jednáním s klientem aj.)

Zadavatel by měl vzít v potaz tyto tři časové etapy, přičemž čas na klientský servis bývá často zahrnut do první nebo druhé etapy.

1. etapa

2. etapa

3. etapa

Samostatnou kapitolou jsou pak práva užití autorských děl, na která je třeba také pamatovat. Vzhledem k potřebám veřejné správy na konkrétní nacenění, je třeba vždy jasně definovat časový a územní rozsah a způsob užití díla, pro jaký zadavatel práva užití požaduje.

V oblasti veřejné komunikace pak většinou neexistují relevantní důvody pro zakoupení práv užití bez omezení, a to z důvodu vysoké ceny a nízké využitelnosti autorských děl po ukončení projektu.

Doporučujeme tedy následující nastavení požadavků:

1. územní rozsah: ČR / v případě komunikace zasahující mimo území ČR pak dle předmětu zakázky
2. časový rozsah: na dobu realizace projektu
3. způsob užití díla: nástroje, v nichž bude autorské dílo využíváno

Připomínáme, že autorská práva jsou nepřenositelná a lze tedy postupovat pouze majetková práva k užití těchto děl.

Mimo strávený čas je však nutné počítat s dalšími technickými náklady dodavatele (externí náklady dodavatele za účelem realizace projektu), jako jsou:

• vyhotovení komunikačních podkladů
• tisková výroba
• produkce audiovizuálních děl
• nákup mediálního prostoru apod.

Zadavatel může i zde definovat některé položky, jejichž vysoké využití v rámci realizace zakázky předpokládá.

Dalším prvkem, který lze v rámci této části jednotkových cen využít, je srovnání tzv. agenturního fee, které uchazeči pokrývá náklady na výběr nejvhodnějších dodavatelů těchto externích nákladů.

Agenturní fee se pak počítá z technických nákladů dodavatele, které dodavatel doloží subdodavatelskými fakturami.

Nepřesné definování toho, co je součástí ceny, může vést ke snížení kvality služby a v důsledku toho ke zvýšení nákladů, které je z hlediska zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) velmi těžko realizovatelné.

 

SOUTĚŽ O NÁVRH

Zde posuzuje zadavatel celkovou nabídkovou cenu předkládaného řešení/návrhu uchazeče.

ZVZ dává zadavatelům možnost zvolit mezi dvěma druhy hodnotících kritérií (§ 78 odst. 1 ZVZ):

• ekonomická výhodnost nabídky (jednotlivá kritéria viz níže)
• organizace, kvalifikace a zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky (jednotlivá kritéria viz níže)

Jsou dva typy kritérií, které zadavatel může zohlednit:

• Kritéria související s kandidáty (úroveň profesionálních, právních, technických, produkčních a finančních kapacit zúčastněných agentur)
• Kritéria související s nabídkami (samotný návrh řešení potřeb zadavatele)

Kritéria související s nabídkami bychom měli dále členit na:

1. Strategicko-analytickou část – s vahou 30 %
2. Marketingové řešení modelové kampaně pro naplnění stanovených cílů – s vahou 30 %
3. Popis projektového řízení – s vahou 10 %
4. Nabídková cena či dílčí ceny – s vahou 30 %

1. Strategicko-analytická část

Zadavatel by v rámci hodnotícího kritéria měl předloženou nabídku v této části hodnotit v následujících částech:

• zhodnocení výchozího stavu – zda uchazeč správně vyhodnotil výchozí stav zakázky a byl schopen posoudit jeho plný dopad na předmět zakázky
• rozbor trhu – zda uchazeč správně vyhodnotil vnější vlivy, v jakých se má předmět zakázky realizovat, a byl schopen posoudit případné příležitosti a hrozby
• analýzu cílových skupin – zda uchazeč zajistil potřebné informace o cílových skupinách a správně zhodnotil jejich relevanci pro potřebu předmětu zakázky
• navrhovaný způsob měření naplňování cílů – zda je navrhovaný způsob proveditelný a vypovídající
• strategické předpoklady pro naplnění cílů – zda uchazeč doložil, že je schopen analyzovat a vyhodnotit veškeré relevantní skutečnosti pro realizaci předmětu zakázky

2. Marketingové a tvůrčí řešení modelové kampaně pro naplnění stanovených cílů

Zde se jedná již o samotné hodnocení kvality nabízeného řešení, a to zda vyhovuje požadavkům zadavatele.

• zda navrhované řešení je schopno splnit zadané cíle
• zda jsou vybraná klíčová sdělení a jejich ztvárnění odpovídající k vybraným cílovým skupinám a zjištěním o nich, která vyplývají ze strategicko-analytické části
• zda je kreativní řešení vhodné pro dané cílové skupiny, zda je schopno zaujmout a přenést veškerá potřebná sdělení
• zda jsou komunikační nástroje vybrány správně a zajistí naplnění cílů
• zda jsou odhady zásahu navrhovaných nástrojů dostatečné pro naplnění cílů
• zda je takticko-realizační časový plán vhodně nastaven
• zda je poměr nákladů mezi jednotlivými fázemi a nástroji správně nastaven

3. Popis projektového řízení

Popis projektového řízení obsahuje jasný, detailní a strukturovaný způsob organizačního zajištění realizace dílčích aktivit modelové kampaně.

V rámci tohoto dílčího kritéria je možné hodnotit celkovou odbornou úroveň a kvalitu popisu projektového řízení veřejné zakázky na základě těchto hledisek:

• navržené schvalovací procesy ve vztahu k organizačnímu zajištění kampaně
• možnosti monitoringu činností zadavatelem ve sdíleném online projektovém prostředí
• zapojení pracovníků dodavatele vč. popisu jejich rolí a zodpovědností v projektu
• systém řízení rizik a kvality projektu – vydefinování relevantních rizik spojených s realizací předmětu plnění veřejné zakázky a návrh řešení pro zvládnutí těchto rizik (návrh opatření pro zvládnutí problémových situací)
• harmonogram realizace veřejné zakázky, ze kterého bude zřejmá provázanost a návaznost realizace jednotlivých dílčích aktivit modelové kampaně

Zde vyplývá ze ZVZ povinnost zadavatele, aby co nejlépe definoval, jaká řešení bude pokládat za vhodná a jaká nikoli. Stanovení vhodných kritérií je samozřejmě velmi složité, nicméně práce, kterou zadavatel věnuje jejich přípravě, se mnohonásobně vrátí v podobě možnosti vybrat si vhodného poskytovatele služeb, jenž dokáže správně realizovat požadované kampaně.

4. Nabídková cena

Pro vyhodnocení kritéria ceny dle definice uvedené v KROKU 4 je vhodné požadovat po uchazeči vyplnění konkrétních cen, přičemž je nezbytně nutné, aby zadavatel přesně definoval a co nejlépe popsal jednotlivé položky.

Vzorový způsob hodnocení nabídkové ceny jak u cen dílčích, tak u celkové nabídkové ceny.

Hodnocení nabídkové ceny s dílčími kritérii

Jednotlivým dílčím hodnotícím kritériím jsou zadavatelem stanoveny váhy v procentech podle jejich důležitosti tak, že jejich celkový součet je 100.

V rámci dílčího hodnotícího kritéria bude hodnotící komise hodnotit nabídkové ceny bez DPH v rámci každého subkritéria tak, že za dílčí plnění přidělí hodnotící komise body od 0 do 100, přičemž nejvyšší počet bodů obdrží nabídka s nejnižší nabídkovou cenou za předmětné dílčí plnění (v rámci konkrétního subkritéria).

Každé následující nabídce přidělí zadavatel bodové ohodnocení (zaokrouhleno na jedno desetinné místo), které vyjadřuje míru splnění předmětného subkritéria ve vztahu k nejvhodnější nabídce, dle vzorce:

Nejnižší nabídková cena za dílčí plnění
------------------------------------------------------ x váha konkrétního hodnoceného subkritéria
Hodnocená nabídková cena za dílčí plnění

U každé nabídky budou následně sečteny body, které daná nabídka získala v rámci všech subkritérií dílčího hodnotícího kritéria nabídkové ceny za dílčí plnění. Nabídce, která získá v součtu nejvyšší počet bodů, bude přiřazeno jako nejvhodnější nabídce v daném dílčím kritériu sto (100) bodů. Dalším nabídkám bude přiřazena bodová hodnota, která bude vypočtena jako násobek 100 a poměru bodů, které získala v součtu hodnocená nabídka k bodům, které získala nabídka nejvhodnější.

Nejnižší celková nabídková cena
----------------------------------------------------- x 100
Hodnocená celková nabídková cena

Hodnocení nabídkové ceny

Celková nabídková cena bude stanovena jako součet cen uvedených v tabulkách jednotkových cen. V rámci hodnocení nabídkové ceny přidělí hodnotící komise jednotlivým nabídkám body od 0 do 100, přičemž nejvyšší počet bodů obdrží nabídka s nejnižší celkovou nabídkovou cenou jednotkových položek. Každé následující nabídce přidělí zadavatel bodové ohodnocení (zaokrouhleno na jedno desetinné místo), které vyjadřuje míru splnění dílčího kritéria ve vztahu k nejvhodnější nabídce, dle vzorce:

Nejnižší celková nabídková cena
----------------------------------------------------- x 100
Hodnocená celková nabídková cena

Při hodnocení předložených projektů by měl zadavatel klást velký důraz na složení hodnotící komise, která by se měla skládat především z odborníků, kteří jsou schopni předložené projekty posoudit.

V tomto směru se mohou zadavatelé obrátit na AKA, která je schopna doporučit školené odborníky, kteří se zavázali dodržovat zásady nestrannosti a samozřejmě se nebudou podílet na zpracování nabídek a ani je s jednotlivými uchazeči nepojí jiné pracovně právní či osobní vztahy.

Zadavatel by měl vždy myslet na povinnost, aby alespoň 1/3 členů splňovala odbornou způsobilost. Jestliže zadavatel nakupuje takto specializované služby a přistoupí i k subjektivním hodnotícím kritériím, je účast odborníka v komisi nutností. Odborník může být jak z vlastních struktur zadavatele, tak je možné přizvat externího odborníka. Jestliže zadavatel nedisponuje okruhem možných odborníků, pak je možné požádat AKA o navržení vhodných odborníků, kteří budou splňovat požadavky na objektivitu a nestrannost.

Zadavatel však postupuje v případě jmenování hodnotící komise jinak u běžného zadávacího řízení, kde platí výše uvedené a jiným způsobem u soutěže o návrh. U soutěže o návrh je nezbytné, aby byla nadpoloviční většina členů komise nezávislá na strukturách zadavatele. Tato nezávislost má zajistit, že bude vybrán objektivně nejvhodnější návrh.

Dle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu v rozsudku č.j. 4 Afs 75/2009 ze dne 6.11.2009 není možno vstupovat do myšlenkových pochodů jednotlivých hodnotitelů a tyto myšlenkové pochody jakkoli přezkoumávat. Pozdější výkladová praxe i novela zákona č.179/2010 Sb. rozšířila povinnost zadavatele o verbální popis.

Vzory

DŮLEŽITOST ZADÁNÍ/DOBŘE NAPSANÉHO BRIEFU

Kvalita komunikační aktivity je přímo ovlivněna kvalitou zadání. Kvalitní zadání šetří peníze i čas oběma stranám, výrazně zvýší pravděpodobnost, že agentury připraví kvalitní návrhy kampaní, které efektivně naplní stanovené cíle. Kvalitní zadání tak v konečném důsledku vede k lepšímu využití prostředků a efektivnějšímu dosažení zamýšlených cílů.

Naopak nekvalitní zadání odradí agentury od participace a výrazně zvyšuje pravděpodobnost, že zpracované návrhy nebudou vyhovovat požadavkům a cílům, které má komunikace splnit. Nejhorší pro zadavatele je být v pozici, kdy se mu sejdou v odpovědi na nejasné či málo specifikované zadání návrhy, které neplní zamýšlené cíle. Volí pak nejméně špatnou variantu, případně musí výběrové řízení zcela rušit. Nekvalitní zadání tak v konečném výsledku výrazně zhoršuje efektivitu realizované aktivity, případně může její realizaci zcela zmařit. Proto jsme připravili vzorové briefy, které se snaží poskytnout praktický návod k přípravě zadání pro následující projekty:

BRIEF NA MODELOVOU KAMPAŇ

SPECIFICKÁ A CÍLENÁ PROJEKTOVÁ ZADÁNÍ

• A/ KREATIVNÍ BRIEF
• B/ BRIEF NA AKTIVAČNÍ PROJEKT
• C/ BRIEF NA DIGITÁLNÍ PROJEKT
• D/ BRIEF NA VYTVOŘENÍ LOGA/ZNAČKY/LOGOMANUÁLU
• E/ BRIEF NA PLÁNOVÁNÍ A NÁKUP MÉDIÍ

Brief na modelovou kampaň

1. Výchozí situace

Je důležité, aby agentury měly srozumitelně shrnuty důvody, které vedly k potřebě komunikovat. Kampaně státní správy jsou specifické. Daleko častěji než o klasickou podporu značky a prodej půjde o informování, změnu postoje, přehodnocení priorit a názorů, ovlivnění chování. Důvodem pro kampaň může být například snaha:

• změnit postoj a následně chování – typicky kampaně bezpečnosti provozu, prevence drogových závislostí a nadměrného užívání alkoholu, propagace zdravého životního stylu či omezení rizikového chování
• zvýšit akceptaci prováděných změn, ať již pozitivních, či negativních
• informovat o nových možnostech a změnách, které přinášejí reformy a změny politik

2. Hlavní problém či příležitost, kterou má komunikace adresovat – jaký je hlavní důvod pro komunikační aktivitu

• problémy a příležitosti pramenící z vnějších vlivů: ekonomického, hospodářského, sociálního, hodnotového vývoje, legislativních změn, politických změn, environmentálních změn, změny etických postojů a preferencí
• ohrožení či příležitosti nacházející se uvnitř organizace, značky, služby, produktu: inovace, změny nákladové struktury, změny kvality, využití nových technologií, zjednodušení…

3. Kam se chceme dostat (obchodní, celkové cíle, komunikační cíle)

Toto je klíčová součást zadání. Jednoznačný, kvantifikovatelný, měřitelný a dosažitelný cíl pomůže agentuře soustředit úsilí správným směrem. Ideální by byl jeden cíl. V realitě často obsahují zadání více cílů. Pak je důležité stanovit priority a zajistit, aby nešlo o cíle konfliktní. Velmi často se rozlišuje cíl primární a sekundární cíle.

• Jakou odezvu má naše komunikace mít? To je klíčová otázka, kterou je potřeba jednoznačně v této sekci zodpovědět. Podle potřeby a možností je dobré kvantifikovat cíle s využitím kvalitativní či kvantitativní metody výzkumu či jiných relevantních zdrojů dat.

Kvantifikovatelné, měřitelné, jednoznačné a dosažitelné cíle pomohou nejen při přípravě efektivní komunikace, ale hlavně mohou sloužit jako podklad pro posuzování a výběr nejlepšího návrhu.

4. Co pro to děláme?

Tato sekce je důležitá a vykresluje cestu od výchozí situace k dosažení cílů. Jaká je naše strategie a taktika, abychom vytčené cíle splnili. Co už jsme pro jejich splnění podnikli v oblastech mimo komunikaci a jaké jsou naše plány do budoucna.

• Provádíme změny v kvalitě či jiných signifikantních charakteristikách produktu či služby, distribuce, cenové politice? Rozhodli jsme se akcentovat jiné aspekty značky než v minulosti?

V této sekci je důležité, aby agentura pochopila kontext, ve kterém bude komunikační aktivita realizována. Také ji takto sekce může inspirovat a dodat jí důvěru v úspěch.

5. Jakou roli má sehrát komunikace a očekávání vůči ní

Tato sekce v některých zadáních chybí. Stačí dostatečné popsání potřeby komunikace v rámci výchozí situace v kombinaci s jasným cílem komunikace. Je to sekce, jejíž vyplnění není nezbytné, neboť definování obsahu sdělení i jeho formy a tonality může být ponecháno na doporučení agentury. Pokud má zadavatel předem názor na tonalitu či konkrétní sdělení, je potřebné to agentuře sdělit právě zde.

6. S kým komunikujeme

Ať již je konečným cílem komunikace přimět lidi změnit chování, postoje či je informovat, úkolem této části je jasně definovat, které lidi.

Je mnoho způsobů, jak definovat cílovou skupinu. Při jejím definování je dobré vycházet ze zkušeností a znalostí organizace a pokud jsou k dispozici, z marketingových výzkumů, a to kvalitativních či kvantitativních.

7. Jak budeme posuzovat úspěch kampaně (způsob a parametry měření a posuzování úspěšnosti kampaně)

Jak budeme posuzovat úspěch či neúspěch aktivity?

Přesné stanovení dosažitelných kritérií úspěšnosti je důležité:

• jako podklad pro stanovení kritérií pro výběr nejlepší nabídky
• jako motivační faktor pro agenturu

Stanovení výchozí úrovně sledovaných parametrů, jejich přesná kvantifikace prostřednictvím výzkumů před započetím aktivity a pak jejich měření v průběhu a zejména po jejím skončení hrají v tomto bodě klíčovou roli.

Je potřebné si uvědomit, že komunikace může zejména ovlivnit postoje a vnímání spotřebitelů.

Pokud se týká změny chování, nákupního či jiného, tak role komunikační aktivity je ve většině případů jen jedním z faktorů, které jej ovlivňují. Aktivity konkurence, cenová politika a kvalita realizace v distribuční síti, kvalita dodání služby či produktu, rozvoj nových technologií, to všechno jsou faktory, které mohou chování spotřebitelů výrazně ovlivnit a v konečném důsledku posílit či negovat účinky komunikace.

Nejlépe je tedy využít k měření úspěchu komunikační aktivity právě ty faktory, které jsou co nejpříměji ovlivnitelné komunikací. Jako nárůst povědomí, změna postoje z X na Y, posílení vnímání atributů asociovaných se značkou, líbivost reklamy, míra dodání klíčového sdělení, změna preference.

Jelikož ovšem konečný cíl komunikace bývá zpravidla behaviorální, jsou tato kritéria často doplňována o změny chování spotřebitelů, byť závisí i na jiných faktorech než na komunikaci. Jde například o podíl na trhu, ziskovost, zvýšení frekvence užívání, zavedení nové příležitosti užívání, zanechání nechtěného chování, adopce nového chování.

8. Další relevantní informace

Rozpočet

• Zde může být dána ke zvážení alokace rozpočtu mezi výzkum trhu, komunikační kanály a kreativitu.
• Je praktické, aby agentura znala rámcový rozpočet, v rámci kterého se má pohybovat.

Načasování

• Jaké je časové očekávání pro realizaci akce?
• Jaké jsou klíčové milníky a očekávané termíny jejich dosažení?

Povinné prvky

• Grafická identita, logo, slogan, legální texty, telefonní číslo či webová adresa, výzva k akci.

Omezení a věci ke zvážení

• Právní rámec a omezení plynoucí z povahy instituce.

Specifická a cílená projektová zadání

A. Kreativní brief

Kreativní brief je shodný s briefem na modelovou kampaň, je však doplněný o další specifikaci.

Návrh kreativní strategie

• Příprava ideové platformy celé komunikace
• Kreativní explikace navrhovaného řešení
• Návrh kreativního a textového ztvárnění klíčového sdělení komunikace
• Návrh vizuálního řešení celé komunikace

Samotný kreativní návrh

• Návrh scénářů TVC, rozhlasových a online formátů ve formě storyboardů
• Návrh klíčového vizuálu
• Návrh grafického řešení jednotlivých komunikačních prvků
• Návrh řešení web stránek
• Návrhy aplikace řešení kampaně pro další komunikační kanály

B. Brief na aktivační projekt (Event, DM, shoppermarketing apod.)

• Základní vstupní informace o společnosti, produktu či značce
• Čí chování chceme ovlivnit? (K jakým lidem přesně mluvíme, jací jsou a jakou změnu chování, případně postoje v nich chceme naší komunikací vyvolat?)
• Jaká je bariéra, která nám stojí v cestě? (Hlavní překážka?)
• Jaký je obecný trend na trhu? (Co nejpřípadněji charakterizuje spotřebitelské chování či jaká je širší společenská nebo kulturní zkušenost cílové skupiny)
• Co je na produktu či značce jedinečné, aby na to cílová skupina reagovala?
• V kterém okamžiku chceme cílovou skupinu aktivovat?
• Co je vhodné či nutné zvážit před samotnou přípravou řešení aktivace? (Výčet povinných prvků či jiné praktické tipy, které mohou zadání usnadnit, včetně minimálních požadavků na počty plnění v rámci jednotlivých aktivačních disciplín)
• Jaké jsou měřitelné cíle kampaní – např. míra odezvy (response rate), počet získaných kontaktů, počet zrealizovaných nákupů, ROI – návratnost investice apod.

C: Brief na internetový projekt (Online kampaň, webová stránka apod.)

• Základní vstupní informace o společnosti, produktu či značce
• Čí chování chceme ovlivnit? (K jakým lidem přesně mluvíme, jací jsou a jakou změnu chování, případně postoje v nich chceme naší komunikací vyvolat?)
• Jaká je bariéra, která nám stojí v cestě? (Hlavní překážka?)
• Jaký je obecný trend na trhu? (Co nejpřípadněji charakterizuje spotřebitelské chování či jaká je širší společenská nebo kulturní zkušenost cílové skupiny)
• Co je na produktu či značce jedinečné, aby na to cílová skupina reagovala?
• V kterém okamžiku chceme cílovou skupinu zasáhnout/kdy s ní interagovat?

• Jaké jsou měřitelné cíle kampaní – např. míra odezvy (response rate), počet získaných kontaktů, počet zrealizovaných nákupů, ROI – návratnost investice apod.
• Načasování/časový plán projektu/kampaně
• Základní popis minimálně 3 typických návštěvníků webu nebo příjemců kampaně
• Základní popis jak bude zbytek podpory/kampaně vypadat, v jakých komunikačních kanálech a jaká je jejich role
• Definice rozsahu zpracování podkladů (např. je třeba technická a funkční specifikace, sitemapa, wireframe, design manuál atd.)
• Přístup ke statistikám či analytickým nástrojům
• Přístup k grafickým podkladům či manuálům zadavatele (loga, brand manuály, fotobanky)
• Technické specifikace popř. kontaktní informace na zodpovědné osoby (IT zástupce)

D. Brief na vytvoření loga/značky/logomanuálu

Při zadání vytvoření značky a vizuálního stylu lze postupovat několika způsoby. Buď se na základě referencí a sympatií napřímo osloví vybraný subjekt a nebo lze např. v případě státních organizací vyhlásit výběrové řízení pro vybrané subjekty.

Nabídka dodavatele by měla kromě kreativního řešení v ideálním případě obsahovat kvalifikační a technické předpoklady, reference, návrh smlouvy o dílo, rozpočet, případně časový harmonogram.

Cena by v žádném případě neměla být hlavním hodnotícím kritériem. Doporučujeme vyzvaným subjektům zaplatit tzv. skicovné. Vítězný subjekt skicovné neobdrží.

Příprava nabídky a zpracování grafických návrhů trvá minimálně 4 týdny. Následné zpracování grafického manuálu jednotného vizuálního stylu může trvat dalších 6 až 8 týdnů od uzavření smlouvy.

1. Popište projekt, o jaký typ produktu (výrobek, služba, akce) se jedná
   • Obor podnikání
   • Klíčové charakteristiky produktu, co chcete o produktu sdělit, jaké jsou jeho benefity, konkureční výhody apod.
   • Popište důvody pro vznik projektu, co od nové značky a vizuálního stylu očekáváte, co je cílem projektu a koho chcete oslovit.
2. Popište situaci na trhu a vaši konkurenci
   • Situace na trhu v daném oboru
   • Hlavní konkurenti a jejich charakteristika
3. Definujte cílovou skupinu
   • Charakterizujte cílovou skupinu, které je produkt určen.
   • Shoduje se vaše současná cílová skupina s požadovanou cílovou skupinou v budoucnosti?
4. Definujte styl, preferované grafické prvky a případná omezení
   • Máte nějaké preferované barvy, písma či grafické prvky, které by se měly stát součástí nové značky a vizuálního stylu? Vysvětlete proč.
   • Uveďte případná další loga, se kterými se bude nová značka ve vizuální komunikaci objevovat.
   • Jaká další možná omezení by měla být respektována při tvorbě značky a vizuálního stylu?
   • Uveďte inspirační zdroje.
5. Kde bude značka používána. Jaké aplikace značky a vizuálního stylu budete využívat. Tento výčet pak bude obsahem budoucího grafického manuálu.
   • Merkantilní tiskoviny – hlavičkový papír, vizitka, komplimentka apod.
   • Komunikační materiály – leták, brožura, inzerce apod.
   • Digitální a online média – banery, webové stránky, aplikace apod.
   • Prostorové aplikace – orientační systém, označení budov apod.
   • Označování výrobků a produktů
   • Propagační předměty – trička, tašky, placky apod.
   • Jiné
6. Definujte základní aplikace značky a vizuálního stylu, které by měly být součástí nabídky dodavatele. Je nutné vybrat určité charakteristické a nejpoužívanější typy aplikací, které nejlépe ukáží, jak bude značka a vizuální styl fungovat.
   • Barevná a černobílá varianta loga
   • Typická aplikace a nosič charakteristický pro produkt
   • Merkantilní tiskoviny– dopisní papír, vizitka apod.
   • Homepage webových stránek
   • Propagační materiály – titulní strana letáku, brožury apod.
   • Jiné
7. Definujte rozsah požadovaných práv užití = licenci. Značka a vizuální styl jsou autorským dílem, jehož autorství nelze převést. Autor však může poskytnout uživatelská práva k dané značce a vizuálnímu stylu. Rozsah těchto práv je zásadní pro určení ceny.

• Územní rozsah: Česká republika, Evropa nebo celý svět
• Časový rozsah: doporučujeme časově neomezenou licenci
• Definujte případná další omezení užití díla

E. Brief na plánování a nákup médií

1. Základní vstupní informace o společnosti, produktu či značce
   • Jaký je obecný trend na trhu?
   • Charakteristika produktu včetně detailních informací – např. silné a slabé stránky, bariéry, specifikace, cenová úroveň
2. Jaké je konkurenční prostředí?
   • Základní informace o trhu
   • Postavení značky na trhu a jakým směrem chcete značku směrovat
   • Přehled konkurenčních společností a značek
   • Důvody, jsou-li známy, spotřebitelských preferencí naší a konkurenčních značek
3. Jaká je cílová skupina? Čí chování chceme ovlivnit?
   • K jakým lidem přesně chceme mluvit?
   • Jací jsou a jakou změnu chování, případně postoje v nich chceme naší komunikací vyvolat?
   • Co je na produktu či značce jedinečné, aby na to cílová skupina reagovala?
   • V kterém okamžiku chceme cílovou skupinu zasáhnout, kdy s ní interagovat?
4. Jaké jsou cíle kampaně?
   • Marketingové/obchodní cíle kampaně (např. podíl na trhu, brand matriky atd.)
   • Komunikační cíle kampaně
   • Konkrétní KPIs kampaně – např. míra odezvy (response rate), počet získaných kontaktů, počet zrealizovaných nákupů, ROI – návratnost investice apod.
5. Jak bude kampaň vypadat?
   • Základní popis zda, kdy a jak bude probíhat další podpora značky či jiných produktů, v jakých kanálech a jakou formou
   • Ukázka komunikační strategie a kreativního návrhu kampaně, ideálně pro jednotlivé komunikační kanály
6. Načasování/časový plán projektu/kampaně
7. Geografické rozložení kampaně – celoplošná či vybrané regiony
8. Rozpočet kampaně

Otevřené řízení / zjednodušené podlimitní řízení (ZPŘ)

OSY – POPIS ZADÁVACÍCH ŘÍZENÍ

Aktualizace k 11. 12. 2018

OTEVŘENÉ ŘÍZENÍ / ZJEDNODUŠENÉ PODLIMITNÍ ŘÍZENÍ (ZPŘ)

 

1. Oznámení o zahájení zadávacího řízení / v případě ZPŘ ve výzvě
k podání nabídek

uveřejnění zadávací dokumentace na profilu zadavatele stanovení minimální lhůty pro podání
nabídek

• 15 pracovních dnů u podlimitního otevřeného řízení,
• 30 kalendářních dnů u nadlimitního otevřeného řízení
• 11 pracovních dní u zjednodušeného podlimitního řízení

2. Otevírání obálek

• může být provedeno kdykoli, dle uvážení zadavatele a již se o něm nevyhotovuje protokol

3. Zasedání hodnotící komise (HK)

• volba předsedy a místopředsedy HK
• posouzení kvalifikace
• posouzení nabídek
• protokol o jednání hodnotící komise
• součástí posouzení je také posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny
• hodnocení nabídek
• protokol o jednání komise
• protokol o hodnocení nabídek

4.Rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele

 

UŽŠÍ ŘÍZENÍ

Jedná se o dvoukolové řízení, jehož hlavním účelem je v prvním kole posoudit kvalifikaci
účastníků a ty účastníky, kteří naplní požadavky zadavatele vyzvat k podání
nabídek. 

Daný typ řízení je velmi vhodný pro veřejné zakázky na komunikaci

 

1. Výzva k podání žádosti o účast a prokázání kvalifikace

• uveřejnění kvalifikační dokumentace na profilu zadavatele
• stanovení minimální lhůty pro podání žádosti o účast a prokázání kvalifikace
• 15 pracovních dnů u podlimitního užšího řízení
• 30 kalendářních dnů u nadlimitního užšího řízení

2. Otevírání žádostí o účast

• již se o něm nevyhotovuje protokol

3. První zasedání komise pro posouzení kvalifikace

• volba předsedy a místopředsedy HK
• posouzení kvalifikace

4.Výzva k podání nabídek (účastníkům, kteří již prokázali kvalifikaci)

• uveřejnění zadávací dokumentace na profilu zadavatele
• stanovení minimální lhůty pro podání nabídek
• 15 pracovních dnů u podlimitního užšího řízení
• 25 kalendářních dnů u nadlimitního užšího řízení

5. Otvírání obálek

• může být provedeno kdykoli, dle uvážení zadavatele a již se o něm nevyhotovuje protokol

6. Druhé zasedání hodnotící komise

posouzení nabídek

• protokol o jednání hodnotící komise
• posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny

hodnocení nabídek

• protokol o jednání hodnotící komise
• protokol o hodnocení nabídek

rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky

SOUTĚŽ O NÁVRH

 

1. Uveřejnění soutěže o návrh

• uveřejnění soutěžních podmínek na profilu zadavatele
• lhůta pro podání návrhů přiměřená složitosti požadavků, zadavatel se může alespoň orientačně
  řídit lhůtami zákona
• je možné zvolit i postup v užší soutěži o návrh, kde se pak posuzuje obdobně jako u užšího
  řízení, kdy je nejdříve prokazována kvalifikace a následně ti uchazeči, kteří prokáží
  kvalifikaci, jsou vyzvání k podání nabídek

2. Otevírání návrhů

• zadavatel zajistí po celou dobu anonymitu návrhu (otevírání by měla být přítomna porota)
• zadavatel postup zajištění anonymity uvede v soutěžních podmínkách (např. speciální porota,
  jež bude kontrolovat pouze kvalifikaci, a dále požadavek, aby samotné návrhy nebyly označeny
  žádnými logy či označením dodavatele – pokud nedodrží uchazeč tyto podmínky, bude jeho návrh
  vyřazen)

3. Posouzení kvalifikace

• zasedá speciální porota, jež sama řeší otázky kvalifikace
• protokol o posouzení kvalifikace
• návrhy, které splní požadavky, postupují do další fáze

4.Posouzení návrhu

• speciální porota posoudí, zda uchazeči splnili požadavky zadavatele
• o závěrech sepíše výše zmiňovaná porota protokol

5. Hodnocení návrhů

• je-li po účastnících požadována určitá kvalifikace, musí i nejméně jedna polovina poroty
  splňovat tento požadavek
• hodnocení návrhů může probíhat ve více kolech
• porota učiní zápis po každém kole, a jestliže bude předmětem kola i postupné snižování počtu
  návrhů, je třeba podrobné odůvodnění
• porota vybere nejvhodnější návrh
• porota zpracuje protokol o posouzení a hodnocení – zadavatel je rozhodnutím poroty vázán

6. Zadavatel odkryje anonymitu návrhů a vyhlásí vítěze soutěže o návrh